Smrt přichází nečekaně, je jedno, kolik člověku bylo a kolik toho zažil. Tato malá holčička nezažila takřka nic a stejně si pro ni smrt přišla.
Návrat do školy po prázdninách bývá krutý. Děti si musí opět zvyknout na pevně stanovený režim, začít opět vstávat brzo a dělat si úkoly. Ale i tak, vlna nadšení a euforie z opětovného setkání se spolužáky přebije všechna negativa. Malé děti totiž ještě nemají vybudovaný smysl pro nesnášení školy. Vždy se těší, na kamarády, učitele, a hlavně legraci o přestávkách a v hodinách. První den školy musí zásadně svítit sluníčko, to předurčuje to, že celý rok bude krásný a úspěšný. Mladé Payton sice slunce svítilo, ale ona už nikdy žádný školní rok nezažije.
Řidič to nezvládl
Payton Crustner šla, ve svých devíti letech, do čtvrté třídy. Už přes týden doma básnila, jak se těší na své spolužáky a učitele. Byla to šikovná žákyně, která si plnila své úkoly a vždy všechno uměla. Nikdy s nikým neměla žádný problém, s každým vycházela. Ve volném čase se učila hrát na klavír a hrála volejbal a tenis. Rodiče ji v tom neskutečně podporovali. Payton měla dále ještě dva bratry, staršího Natea a mladšího Luka. Od rána už poletovala nadšeně po domě a pořád dokola opakovala, jak se těší na setkání s lidmi ve škole.
Když ji její máma Miranda konečně dostala z domu k autu, vzala rychle svůj telefon a vyfotila Payton, jak drží svou kartičku. Na ní byla napsána informace, že jde do čtvrté třídy, její věk a datum. Následně ji a její bratry odvezla jejich máma do školy, ale jakmile zastavila, stala se strašná nehoda. Mladík, který jel v autě, jel až příliš rychle a nedobrzdil to. Jeho auto projelo skrze auto, ve kterém seděli Crustnerovi. Payton na místě zemřela, její bratr Nate byl vážně zraněn, matce Mirandě druhému bratrovi Lukovi se nic, naštěstí nestalo.
Nikdy vzpomínky nevymažou
Natea okamžitě odvezli do nemocnice, byl v kritickém stavu. Pozdější pátrání ukázalo, že Payton ani Nate nebyli připoutáni bezpečnostními pásy, a že Luke měl na sobě pouze tu spodní část. Rodina zahájila sbírku na Facebooku, který by jim pomohla financovat pohřeb jejich dcery a zároveň léčbu jejich syna. Ten teď totiž bojuje o holý život, a navíc mu hrozí, že už nikdy v životě nebude chodit. Rodina momentálně velmi truchlí a doufá, že ta bolest, která v nich teď je, postupně zmizí. Jedno je ale jisté, oni sami nikdy nezapomenou.
