Muž nechal své ženě dopis na rozloučenou předtím, než zemřel. Řekl jí jen, ať si ho přečte až po jeho smrti.
Ztráta blízké osoby je velmi bolestivá, mnoho lidí se s tím nedokáže vyrovnat ještě po dlouhé měsíce. O to bolestivější, ale zároveň krásné je milostné vyznání zemřelé osoby. Tato žena si bude napořád pamatovat, kdo byl její muž a jak moc ji miloval.
Věděl, že zemře, a chtěl se naposled rozloučit
Tento muž byl velmi nemocný a moc dobře věděl, že se blíží jeho skon. Ve svých posledních chvílích napsal své ženě dopis a požádal ji, aby si ho přečetla až po jeho smrti. Přál si, aby věděla, kým doopravdy byl a jak moc ji miloval.
Jeho žena si přečetla dopis na Svátek zesnulých
Po jeho smrti žena velmi dlouho truchlila, ale jeho poslední přání mu vyplnila. Otevřela tento dopis 2. listopadu na Svátek všech zemřelých. Při čtení prvních vět ji opět stékaly po tváři slzy. Dopis začínal slovy „Má drahá ženo, až budeš číst tyto řádky, budu tě již sledovat z nebe, ale nyní, dokud mi to zdraví dovolí, ti chci říct důležitá slova a chci, aby sis je pamatovala.“ Muž v dopise také prosí, aby jeho žena dopis zveřejnila, aby se stal inspirací pro všechny ostatní, kteří nedokáží vyjádřit svou slabost a své city.
Dojemný obsah dopisu
„Má nejdražší ženo, až budeš číst tyto řádky, budu na tebe již pohlížet ze shora. Osud to bohužel zařídil tak, že jsem tě tu musel nechat samotnou a opuštěnou. Ale chtěl bych ti říct ještě jednu důležitou věc. Byl jsem vychován v tom, že muži nepláčou, že musí být silní za každé situace. Můj otec vždycky říkával, že pláč je jen pro ženy a skutečný muž plakat nesmí a také nemá dávat najevo své skutečné city. Možná mě tím chtěl jen ušetřit bolesti a smutku, když nás ve 12 letech opustila žena, kterou hluboce miloval – moje maminka.“
„Do té doby, než jsem poznal tebe, jsem si myslel, že skutečná láska neexistuje. Od první chvíle strávené s tebou jsem však věděl, že ty jsi ta pravá, se kterou chci být do konce svého života. Když jsi mi pak řekla ANO, byl jsem ten nejšťastnější muž na světě. Od té doby jsem zažíval ty nejkrásnější chvíle, které bohužel nemohly trvat věčně. Věř, že jsem tě neskutečně miloval a milovat budu dál a věřím, že jednoho dne se zase setkáme tam nahoře.“
Bylo to to nejkrásnější vyznání
Muž v dopise dále zmiňoval, že by si moc přál, aby se jeho žena netrápila jeho odchodem a našla si za čas jiného muže, který ji bude milovat stejně jako on. „ I když jsi pro mě byla vším a stále jsi, nikdy jsem neměl odvahu ti to takto naplno říct. Ale když ses mě zeptala, co k tobě cítím, vždy jsem říkal, že tě miluji a to je pravda. Doufám, že budu mít příležitost ti to ještě několikrát zopakovat, ale vše důležité jsem řekl v tomto dopise.“
„Až odejdu, zveřejni prosím tento dopis, aby si z něj ostatní mohli vzít ponaučení, protože můj otec se mýlil. Je velmi důležité mluvit o svých citech a říct danému člověku, co k němu cítíme, protože může kdykoliv nastat doba, kdy už toho nebudeme schopni. A je úplně jedno, jestli jsme muž nebo žena.“
