Život není pohádka, v životě se musí řešit opravdové problémy. Lidé mají starosti a trápení, na které obvykle nejsou ani sami řádně připraveni.
Spousta lidí razí v životě myšlenku, že nepotřebují doma odborníky, aby něco zvládli. Ale chyba lávky, občas je i ten odborník potřeba. Žádný člověk nemůže umět všechno, to by potom klesala efektivita práce, jelikož by se každý stal soběstačným. Neexistovaly by firmy, které by usnadňovaly životy, nemocnice by zde nebyly a dalo by se pokračovat. Navíc existuje takové množství povolání, že si každý vybere to, co jej baví. Ale občas bývají povolání namáhavá, a ne každý se pro ně hodí. Navíc je společnost pravidelně přehlíží.
Nevítaní hosté
Thomas Miller bydlel několik let ve svém domě, společně s manželkou a dvěma dětma. Žili poklidný život plný lásky a radosti, zároveň ale i povinností. Oba museli chodit do práce a odvážet děti do školy, následně je vyzvednout, jet nakoupit a doma uklízet, vařit a vše zorganizovat. Bylo to pro ně náročné, ale vždy to nějak zvládli. Každý den byli nadšení, když si mohli po dlouhém a náročném dni lehnout do postele a spát až do rána. Jenomže i zde se to začalo sesypávat. V noci začali slýchávat podivné zvuky, táhnoucí se ze stěn.
Ke všemu si Thomas všiml zvýšeného výskytu včel kolem jeho zahrady. Chvíli tomu nevěnoval takovou pozornost, prostě si myslel, že mají na zahradě mnoho květin, a že včely létají na ně. Ale uvnitř byl nejistý, jestli je to opravdu kvůli květinám. Po nějakém čase se rozhodl začít jednat. Zavolal odborníka Davida L. Glovera, který se specializoval na odstraňování velkých hmyzích hnízd z lidského obydlí. Ačkoliv včely jsou zodpovědné za výživu zhruba 90% lidské populace a nejsou tak agresivní jako vosy, stále je nikdo nechce mít blízko svého obydlí.
Překvapen i po letech praxe
David se v tomto oboru pohyboval přes devět let, a ihned věděl, co má, jak udělat. Nejdřív, pomocí termomonitoru, lokalizoval, kde se zhruba včely nachází. Nechtěl včely moc rozzuřit, proto foukl dovnitř za omítku kouř, aby je trochu uklidnil. Pak už jen opatrně sundával kusy omítky, a dokonce i cihly. „Nerad odstraňuji cihly. Bude malta praskat nebo se cihly drolit?“ napsal na svém facebookovém profilu. Musel odlupovat stejně velkou plochu, jako bylo hnízdo. I po tolika letech praxe byl ohromen rozlohou hnízda.
Celá akce proběhla úspěšně, všechny včely byly v klidu a nadále pracovaly. To už ale Davidovi nebránilo v převezení jejich a hnízda k jednomu včelaři, se kterým dlouho spolupracuje. Zdálo se mu naprosto úžasné, kde a jak vybudovaly své hnízdo a nadále to i ostatním dokazuje, jak jsou včely pracovité a vynalézavé. Dnes si může Thomas, společně s rodinou, vychutnat ničím nerušený článek a zasloužený relax.