Každý z nás měl alespoň jednou za život nějakého domácího mazlíčka. Psa, kočku, křečka nebo například andulku. Tento muž se ale stará o mnohem unikátnější zvíře.
Veverky jsou velmi plaché a rozhodně nepatří mezi zvířata, která by preferovala bližší kontakt s člověkem. Jsou velmi nedůvěřivé a častokrát si od člověka drží odstup. Pohladit si veverku je téměř nedosažitelný cíl. Ale co teprve mít veverku jako domácího mazlíčka? Zní to naprosto neuvěřitelně, ale přeci jen jde o realitu, kterou každý den zažívá muž jménem Tadeáš.
Na procházce zachránil veverku
Tadeáš je velkým milovníkem zvířat a má obrovské srdce. Natolik obrovské, že by neváhal ani vteřinu, když by měl možnost pomoci zvířeti, které ji skutečně potřebuje. Dokázal to nedávno, když se vydal na svou obvyklou procházku, která se však stala velmi ojedinělou. Během ní totiž narazil na veverku, která potřebovala obrovskou pomoc. Malá veverka spadla ze stromu a vypadala, jako mrtvá. Tadeáš věděl, že ji nemůže nechat v nouzi.
Namísto volání ochránců zvířat si ji ochočil
Tadeáš vzal nebohou veverku domů a začal se o ni starat. Krmil ji kozím mlékem, dával jí ořechy, hrušky a další ovoce. Netrvalo dlouho a veverka se brzy uzdravila natolik, aby se mohla vrátit do svého přirozeného prostředí. Jak už to tak ale bývá, mláďata si často navyknou na zvíře nebo člověka, který s nimi tráví nejvíce času a považují ho poté za svou matku. Jinak tomu nebylo i v tomto případě. Dnes tato dvojice tvoří neobvyklé přátelství, které obdivuje celý svět.
Veverka se odmítá vrátit do lesa
Veverka dostala jméno Pitek a na svého zachránce si tak zvykla, že ani nepomýšlí na návrat do lesa. Samozřejmě, Tadeáš se pokusil vrátit zachráněné zvíře do jeho přirozeného prostředí, ono se ale k návratu nemělo. Stále žije s Tadeášem, protože ví, že je u něj v bezpečí. Toto je příběh neobyčejného přátelství, které není každodenní záležitostí. Pan Tadeáš je příkladem toho, že zvířata vidí v lidech dobro a dokážou lásku a péči opětovat.
