Muž si šel jako každé ráno zaběhat. Dnešek byl ale něčím výjimečný. Našel totiž na zemi ptačí mládě, které nejevilo známky života.
Na zemi a silnicích často najdeme mrtvá zvířata, která byla sražena při přebíhání. Ať už je to kočka, ptáče nebo zajíc, pohled na ně je vždy velmi smutný. Tento muž našel na zemi ležet mládě nějakého ptáčka. Vypadalo to, že vypadlo z hnízda, protože ještě nemělo ani peří. Když zjistil, že je mládě stále naživu, rozhodl se ho vzít k sobě domů, aby ho zachránil.
Starat se o ptáčka chtělo velkou zručnost
Najít na zemi vypadlé ptačí mládě není nic neobvyklého, spíš byl zázrak, že vůbec přežilo. Mnohdy totiž novorození ptáčci pád z výšky nepřežijí. Kolikrát je nacházíme na zemi ještě se skořápkou kolem sebe. Toto mládě sice vykazovalo známky pádu, ale ještě dýchalo. Mužovi bylo ptáčka líto, a tak ho opatrně sebral ze země a odnesl si ho k sobě domů.
Bylo opravdu velmi maličké a nebylo vůbec jisté, zda se ho muži podaří dát do pořádku. Muž se ho snažil nakrmit, ale chtělo to opravdu velkou zručnost, aby se do tak malinkého zobáčku trefil. Musel k tomu používat pinzetu, kterou doma našel. Napít mu dával kapátkem od nosních kapiček.
Ptáček se začal zotavovat
Uběhlo pár dnů a vypadalo to, že je vše na dobré cestě. Ptáček stále žil a co víc, dokonce začal růst a obalovat se peřím. To byla známka toho, že je vše, jak má být. Muž z toho měl ohromnou radost, že ptáček přibírá. Měl dokonce takový apetit, že mu muž začal říkat „Knedlík“.
Muž začal ptáče připravovat na vypuštění do přírody
Zhruba po 36 dnech se z Knedlíka stal opravdu velký a silný pták. Muž si ho za tu dobu velmi oblíbil a i on byl na svém zachránci závislý. Nastal ale čas, aby se začal připravovat na vypuštění do volné přírody. Ptáček byl zvyklý jenom na mužovu přítomnost a byl velmi krotký, což nebylo správně. Muž proto vymýšlel způsoby, jak ptáčka připravit na život ve volné přírodě, kam patřil.
Pořídil si velkou klec, kterou umístil ven na zahradu, aby si Knedlík zvykal na volné prostranství. Muž zatím pozoroval jeho reakce. Když se mu zdálo, že je ptáče dostatečně navyklé na venkovní prostředí, tak jednoho dne klec prostě otevřel. Knedlík okamžitě pocítil volání přírody a z klece radostně vylétl. Chvíli jen kroužil kolem a ověřoval si, jaké to je být najednou v tak velkém a pro něj neznámém světě. A pak najednou zmizel v dáli.
Muž byl na sebe právem hrdý
Muži se na chvíli po ptáčkovi zastesklo, ale zároveň byl velmi šťastný, že se mu podařilo ho zachránit a vypustit zpět do přírody. Bylo to od něj opravdu krásné gesto, které se v dnešní době skutečně cení. Pokud někdy najdete na zemi ležet něčí mládě, pokuste se pro něj udělat totéž. Věřte, že budete pak mít ze sebe mnohem lepší pocit a zachráníte tím jeden nevinný život.
