Když se malá holčička narodila, nemohla se přestat usmívat. To maminku samozřejmě potěšilo, ale nakonec se ukázalo, že onen úsměv naznačuje, že jde o něco vážného.
Budoucí rodiče čekají 9 měsíce na to, než se jim narodí dítě. Je to období plné strachu, stresu, ale také obrovské radosti. Po narození dítěte už přetrvávají většinou jen ty pozitivní emoce – je to vděčnost, pocit štěstí a naplnění. Když se narodila malá Emma, matka Vanessa byla velmi šťastná. První okamžiky s dítětem jsou nesmírně důležité a pamatujeme si je na celý život. U Vanessy toto pravidlo platí hned dvakrát – rychle si totiž po porodu všimla, že s její dcerou není něco v pořádku.
Nekontrolovatelný úsměv
Když se vám narodí miminko, které se na vás hned po porodu začne usmívat, pravděpodobně vás to rozpláče. Jde o nádherný okamžik, na který si budete pamatovat do konce života. Tak to bylo i v případě Vanessy, ale když si všimla, že se její dcera nechce přestat usmívat, začalo jí to být divné. A skutečně se to do několika minut potvrdilo – malé Emě se začaly stáčet prsty a v obličeji začala mít velmi podivný výraz. Když o tom řekla doktorovi, odvětil: “Jde o poporodní přecitlivělost, máte strach, ve všem teď nějakou chvíli uvidíte problém.”
Vanessa se s hledáním diagnózy nevzdávala
Vanessa tušila, že je něco špatně a tak se snažila přijít na to, co se s její dcerou děje. Začala pátrat po nejrůznějších genetických chorobách, které by se mohly takto projevovat. I když byla malá Emmy Vanessiným čtvrtým dítětem, u žádného ze svých předchozích dětí nic podobného ještě nezažila, což jen potvrdilo její tušení, že něco není v pořádku.Vanessa se snažila najít výmluvu, že Emmy byla jen zvláštní dítě, které se vždy cítilo šťastně, ale další detail, kterým byly zkroucené prsty, jí nedal spát.
Williamsův syndrom
Díky Vanessině odhodlání a intuici se její dceři Emmě potvrdila diagnóza vzácného genetického onemocnění – Williamsův syndrom. Jde o velmi vzácný syndrom, při kterém dítěti chybí jeden chromozom. Projevuje se na vzhledu pacienta (vysoké čelo, krátké obočí, plné rty, malá čelist, nekontrolovaný úsměv). Toto onemocnění nelze vyléčit a vyžaduje neustálou lékařskou péči a rehabilitaci. Ema nakonec musela v roce 2013 podstoupit několik operací a dnes se jí daří špatně. Matka v sobě však pořád nosí zlost kvůli tomu, jak ji lékaři odbyli.
