Policista před důchodem udělal velké gesto. Ve prospěch policejních psů utratil velkou sumu peněz. Ničeho ale nelituje.
Práce s policejními psy patří mezi jednu z nejnáročnějších prací pro milovníky zvířat. Spousta lidí to možná ani neví, ale policejní pes na rozdíl od člověka nesmí v žádném případě chybovat. Jejich výkony musí být vždy 100%, protože jsou k tomu cvičení. Policejní hlídky na ně spoléhají. Pokud pes neodvádí dobře svou práci, je nucen být přesunut buďto do útulku nebo dokonce může být i uspán.
Policejní psi nemají vůbec lehký život
Pes, který slouží policii, má velmi těžký život. Když odvádí svou práci špatně a není na něj spoleh, policisté se ho zbaví. Pokud ale dělá svou práci na jedničku, ani tak nemá po výsluze klid. Nikdo se pak o něj už nepostará. Většina psů skončí v útulku, v horším případě je rovnou utratí. Zní to skoro jako týrání zvířat a pravdou je, že od toho není daleko. Jaké jiné zvíře se trestá smrtí, když nesplní, co se po něm chce? Policista Bai Yang o tom ví své, a proto se rozhodl vzít jejich osud do vlastních rukou.
Policista vymyslel, jak zabránit krutému osudu psů
Bai Yang pracoval s policejními psy celých 15 let. Za tu dobu se po jeho boku vystřídalo přes třicet čtyřnohých spolupracovníků. Nyní se blížil jeho odchod do důchodu, a jelikož věděl, jak policejní psi končí, chtěl tomu zabránit. Yang je velkým milovníkem zvířat a nemohl se už koukat na to, jak se s policejními psy zachází. Vymyslel proto plán, jak zabránit jejich utrácení a zavírání do útulků. Pro jeho uskutečnění použil veškeré své úspory za celou svou kariéru u policie.
Vytvořil jim jejich vlastní domov
Yang nechal za všechny své peníze postavit speciální útulek pro psy. Nebyl to ale útulek jako takový, ale jednalo se spíše o rozsáhlý psí komplex, kde měli psi dostatek prostoru na hraní i trénování, na které byli zvyklí. Každý pes měl svůj vlastní prostor, nejednalo se o žádné klece.
Tato myšlenka domova pro vysloužilé psy ho napadla ještě v dobách, kdy sloužil u policie. Onemocněla tam tehdy jeho oblíbená psí svěřenkyně a měla být utracena. Yang s tím ale nesouhlasil a obětoval proto velkou sumu peněz pro její uzdravení. Což se mu po dlouhém úsilí nakonec vydařilo. Měl z jejího zachránění obrovskou radost a právě tehdy se začala v jeho hlavě rodit myšlenka na psí domov.
Bez peněz a volna, ale šťastný
Nyní, po odchodu do důchodu začal tvrdě pracovat na splnění svého cíle. Má na starosti už několik desítek psů a nezbývá mu čas ani na dovolenou. Přesto ničeho nelituje. Psy má velmi rád a je šťastný, že jim poskytl nový domov, kde se cítí volní a šťastní. Péče o psy mu dělá radost a nikdy nelitoval takto investovaných peněz.
