Ačkoliv se jedná o poměrně vzácnou chorobu, vyplatí se rozpoznat několik varovných signálů, které mohou na její výskyt poukazovat. Pozor by si měly dát především ženy.
Štítná žláza je orgán nevelkého tvaru, pro organismus však nepostradatelný. Patří mezi endokrinní žlázy, to znamená, že hormony, které produkuje, jsou uvolňovány přímo do krevního oběhu. Lokalizována je v přední části krku. Štítná žláza je důležitá pro celou řadu tělesných procesů – pro využívání energie, metabolismus živin, pro vnímání tepla, dělení a růst buněk, pro správnou funkci mozku, srdce, svalů a dalších orgánů.
Viditelná boule na krku
Onemocnění štítné žlázy je snadno identifikovatelné. Projevuje se jako struma a jedná se o výrazné a viditelné zvětšení štítné žlázy právě v oblasti krku. Zvětšená žláza pak znamená obvykle sníženou nebo naopak zvýšenou funkci štítné žlázy. Výskyt boule v oblasti krku však může také signalizovat, že by se mohlo jednat o nádor. Pokud bulka sama do několika dnů nezmizí, je nutné navštívit lékaře. Před jeho návštěvou se však vyplatí bezpečně rozeznat další příznaky onemocnění štítné žlázy. Nezaměňte je s příznaky virového onemocnění, jsou si velmi podobné.
Otok uzliny
Krční lymfatické uzliny často otékají během nachlazení, avšak současně s tím jsou doprovázeny zvýšenou teplotou, horečkou nebo dalšími symptomy virového onemocnění. Pokud však nateklou uzlinu nedoprovází žádný příznak poukazující na virové onemocnění, je na místě navštívit lékaře.
Potíže s polykáním a dýcháním
Zvětšující se bulka v krku může způsobit potíže s polykáním a dýcháním, což jsou opět symptomy, které provází běžné nachlazení. Pokud však tento problém přetrvává v řádech týdnů, o virózu se pravděpodobně nejedná a je třeba navštívit lékaře.
Změna hlasu
Vznikající nádor může tlačit na jícen a průdušnici, a v jeho důsledku pak může dojít k změně hlasu, případně chrapotu. Problémy s hlasivkami jsou však častým symptomem virózy. Zpozorněte, pokud problém přetrvává několik týdnů, nelepší se a nezaznamenali jste další symptomy nachlazení. Problém se samotným mluvením se pak vyskytuje spíše v pokročilém stádiu onemocnění.
Drtivá většina nádorů je nezhoubných
Pokud jste u sebe zaznamenali některý ze symptomů a jste si jisti, že se nemůže jednat o běžné nachlazení, navštivte lékaře. Ten nejprve provede vyšetření pomocí ultrazvukového zařízení. Poté je na místě biopsie nebo vyšetření krve. V takovém případě ještě není na místě ihned panikařit. Ačkoliv výskyt nádorů štítné žlázy dlouhodobě výrazně narůstá, v 90 % případů je nádor nezhoubného charakteru. Může se jednat o již zmíněnou strumu, cystu naplněnou tekutinou, případně autoimunitní zánět štítné žlázy.
Charakter nádoru ovlivňuje typ léčby
Bude-li nádor zhoubný, typ léčby závisí na typu, velikosti a stadiu nádoru. Drtivá většina zhoubných nádorů štítné žlázy představuje nádory epiteliální, to znamená, že vychází z vrstev kůže nebo sliznic. Nejčastější typ zhoubného nádoru štítné žlázy je papilární karcinom, kterým jsou postiženy mnohem častěji ženy a představují přibližně ¾ všech pacientů.
Pokud je papilární karcinom menší než 1 – 2 cm, jedná se obvykle o biologicky klidný nádor. Mnohdy jsou tyto mikrokarcinomy během vyšetření objeveny zcela náhodně a proto není nutná žádná další léčba a pacient pouze dochází každých šest měsíců na kontrolu. Dalším typem pak může být folikulární karcinom, který postihuje s větší pravděpodobností osoby nad 40 let věku.
Vysoké šance na přežití u zhoubných nádorů
Větší nádory se odstraní chirurgicky, a jsou doprovázeny obvykle dalšími metodami léčby, jako je chemoterapie, radioterapie nebo hormonální léčba. V České republice je ročně diagnostikováno přes tisíc případů zhoubných nádorů štítné žlázy. Zvýšená incidence rakoviny štítné žlázy je dána také tím, že dnes lékaři mohou tuto nemoc diagnostikovat s daleko větší jistotou, než tomu bylo kdysi. Prognózy na přežití jsou však velmi dobré: pětiletá míra přežití u papilárního a folikulárního karcinomu štítné žlázy v raných stádiích se blíží hranici 100 %.
