Desetiletý chlapec si moc přál mít psa. Osud jeho přání vyslyšel, a tak si domů přivedl štěně neznámé rasy.
Někdy bývá u štěňat kříženců těžké poznat pravou rasu. V danou chvíli, kdy si pejska bereme domů z útulku nebo ho najdeme opuštěného na ulici, se ale nezajímáme o to, jak bude vypadat, až vyroste. Důležité je, aby nás měl pejsek rád a byl u nás šťastný. Malý chlapec jménem Maxim si splnil svůj dětský sen a přivedl si domů psa z ulice, kterého pojmenoval Steve.
Chlapec moc toužil po tom mít psa
Desetiletý chlapec jménem Maxim si od útlého dětství přál mít domácího mazlíčka. Velmi toužil po pejskovi, ale rodiče s jeho pořízením stále váhali. Pak se do rodiny narodilo další dítě a Maximovy rodiče se báli, že s pořízením psa se může u miminka objevit alergie. Osud to ale zařídil po svém, a tak se Maxim svého vysněného mazlíčka přece jen dočkal.
Našel na ulici zraněné štěně
Jednoho dne, když se chlapec vracel ze školy domů, si všiml, že naproti přes ulici leží malé štěně. Bylo zřejmé, že se pejskovi něco stalo, protože se nemohl postavit na nohy. Maxim k němu okamžitě přispěchal a z blízka už viděl, že štěně má poraněnou tlapku. Nejspíš ho srazilo jedno z projíždějících aut. Maxim vzal pejska do náručí a odnesl si ho s sebou domů. Když zraněné štěně viděli Maximovy rodiče, bylo jim ho velmi líto. Zavolali místnímu veterináři a poté pejska naložili do auta a odvezli ho k němu na stanici. Veterinář pejska ošetřil a dal mu injekci proti bolesti.
Pejsek se zázračně rychle uzdravil
Maxim musel jezdit s pejskem na pravidelné lékařské kontroly, ale už po měsíci léčby se štěně zdálo být téměř v pořádku. Tlapka se úplně zahojila a dokonce nebyla narušena ani její hybnost. Pejsek se na ni tedy mohl konečně postavit a radostí běhal sem a tam. Když Maximovy rodiče viděli svého syna tak šťastného, dovolili mu, aby si pejska nechal. Pes dostal jméno Steve.
Ze štěněte vyrostl vlk
Chlapec byl štěstím bez sebe a staral se o Steva, jak nejlépe mohl. Chodil s ním každý den na procházku, hrál si s ním, koupal ho a krmil, zkrátka o něj s láskou pečoval. Nyní už je to rok a půl od onoho osudného dne a z malého ustrašeného štěněte vyrostl krásný šedý vlk. Rodina byla z počátku trochu v šoku, ale Steve má naprosto přátelskou povahu a nikomu by neublížil. Spousta lidí se na rodinu dívá skrz prsty, když je vidí jít po ulici s vlkem, ale rodinu to nechává chladnými a vyčítavých pohledů si nevšímají. Však to má i své výhody – nikdo si na ně nic nedovolí.
